Dřevěná a dřevohliníková okna na míru

Okna s trojsklem jsou v dnešní době standardem u domů, bytů a celoročně využívaných staveb. Mají velmi dobré zvukově i tepelně izolační vlastnosti, často splňují parametry pro pasivní a nízkoenergetické stavby. Tato okna jsou cenově náročnější a taky mají vyšší hmotnost, proto je potřeba úměrně volit rozděleni a velikosti křídel, aby se při větrání příliš nezatěžovalo kování.

Okna s dvojsklem mají nižší tepelnou i zvukovou izolaci, proto se hodí do nezateplených objektů, budov obývaných jenom přes léto (chaty, chalupy) či do garáží a zahradních domků.

Distanční (nebo také meziskelní) rámeček je vedle rámu a izolačního skla základní součástí okenního křídla. Rámeček vymezuje stejnou vzdálenost mezi jednotlivými skleněnými tabulemi. Tím vzniká meziskelní prostor. Každé okno má dvě nebo tři skleněné tabule, mezi nimi jsou tedy jeden nebo dva distanční rámečky. Je to v podstatě malý profil, který spojuje jednotlivé okenní tabule k sobě. 

Typ distančního rámečku má vliv kromě tepelné izolace také na rosení skel. Právě oblast nad rámečkem je pro rosení nejkritičtější. Dříve se distanční rámečky vyráběly z hliníku, ale jejich nevýhodou bylo vedení tepla, kvůli kterému se okna právě hodně rosila. V dnešní době jsou rámečky nejčastěji plastové s kovovou fólií. Říká se jim také teplé distanční rámečky. Mohou být i nerezové.

Uw je součinitel prostupu tepla přes celé okno. Vypočítává se z prostupu tepla sklem, rámem a z velikosti jejich plochy. Pomocí hodnoty Uw můžete jednoduše porovnávat okna od jednotlivých výrobců a vybírat okna, která splňují speciální požadavky. Čím je hodnota Uw nižší, tím méně tepla jím prostupuje. Okna v pasivním standardu musí mít Uw menší než 0,8W/m2K.

Stavební hloubka říká, jak široký je okenní rám. Udává se obvykle v milimetrech. Čím je rám širší, tím lepší má izolaci. Nejčastější stavební hloubka oken je 70 až 90 mm.